František Skrejšovský
| František Skrejšovský | |
|---|---|
 František Skrejšovský (1886) | |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1874 – 1876 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873[1] – 1879 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Národní str. |
| Narození | 1. srpna 1837 Libišany  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 21. července 1902 (ve věku 64 let) Vsetín  Rakousko-Uhersko |
| Choť | Kateřina Skrejšovská-Uhlířová |
| Příbuzní | Jan Stanislav Skrejšovský (sourozenec) |
| Alma mater | Karlo-Ferdin. univ. |
| Profese | spisovatel, novinář, redaktor, vydavatel a editor |
| Náboženství | pravoslaví |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
František Skrejšovský, křtěný František (1. srpna 1837 Libišany[2] – 21. července 1902 Vsetín[3]) byl český právník, podnikatel, novinář a politik.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Jeho bratr Jan Stanislav Skrejšovský (1831–1883) byl známým staročeským politikem a redaktorem. Manželka Kateřina Skrejšovská-Uhlířová (1836–1912) se proslavila jako malířka.
František Skrejšovský studoval právo na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V roce 1844 získal titul doktora práv. Od roku 1865 byl majitelem tiskárny v Praze. Roku 1867 založil a následně vydával Světozor jako reprezentativní český obrázkový časopis. Od roku 1872 s ním vycházela i módní příloha Bazar, jejíž vydávání ovšem skončilo z finančních důvodů roku 1875. Spolu s bratrem se podílel na vydávání listu Politik, ale projekt mu přinesl velkou finanční ztrátu. Patřil mu dům s tiskárnou v Krakovské ulici a kromě vydavatelských aktivit byl i majitelem velkoobchodu s dřívím v Podskalí a podniku na výrobu parket.[4]
Byl rovněž politicky činný v Národní (staročeské) straně. V letech 1874–1876 působil jako poslanec Českého zemského sněmu.[4] V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Hradec Králové, Jaroměř, Nové Město atd. V souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence ale mandát nepřevzal a do sněmovny se nedostavil, čímž byl jeho mandát prohlášen za zaniklý.[5]
V letech 1886–1889 vydával rusofilský časopis Východ (roku 1888 dokonce sám konvertoval k pravoslaví). V 90. letech 19. století se stáhl z veřejného života a působil jako notář ve Vsetíně.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Fakticky nevykonával mandát, v rámci politiky pasivní rezistence mandát nepřebral.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1837 v Libišanech, str.15. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Vsetín
- ↑ a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Skrejšovský, František (1837-1902), Zeitungsherausgeber, Unternehmer und Notar, s. 334. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Skrejšovský. In: OTTO, Jan. Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1905. Dostupné online. Svazek 23. S. 310–312.
